Jde to i bez puchýřů
Dá se jim totiž docela dobře předcházet. Jenom musí člověk vědět, proč vlastně puchýře vznikají – a podle toho se zařídit. A dokonce, i když už se začne nějaký ten puchýř klubat, pořád ještě nemusí být úplně pozdě a při včasném zákroku se dá pokračovat v cestě bez bolesti a utrpení.
Hlavní příčiny: vlhkost a tření
Puchýř se na noze nevyloupne jen tak – stejně jako ani blesk neudeří z čistého nebe. Napřed se vždycky stahují mračna – a pak teprve nastane Mordor. Takže rozhodně není dobré ignorovat jakékoliv tření uvnitř boty a zarudnutí kůže.
Tři vrstvy kůže
Kůže je složena ze tří hlavních vrstev: pokožky, škáry a podkožního vaziva. A pokud se noha a boty o sebe třou, začnou se tyto vrstvy od sebe oddělovat, až se mezi nimi nakonec vytvoří bublina naplněná čirou tekutinou. Ta je přirozenou ochranou těla – pomáhá a léčí. Proto se nedoporučuje puchýře propichovat.
Hromadí-li se v puchýři červená tekutina, znamená to, že jsou poškozené také kapiláry (tedy ty nejjemnější cévy).
Nejlepší podhoubí pro vznik puchýřů je přitom vlhké prostředí. Vlhká kůže je totiž náchylnější k poranění. A pokud se ještě přidá těžký batoh na záda a pod nohy terén s prudkými výstupy a sestupy, zvyšuje se v botách tření a riziko puchýřů roste. Proto je zásadní udržovat nohy co nejvíce v suchu.
Puchýře způsobují
- Boty, které správně nesedí.
- Kamínky nebo jehličí v botách.
- Prach nebo písek v ponožkách.
- Švy na ponožkách nebo jejich shrnutí.
- Vlhkost z deště či brodění se sněhem.
- Extrémně zpocené nohy.
Prevence: puchýřům lze předejít
Což je dobrá zpráva. Každopádně puchýřům se dá předcházet jedině tehdy, pokud si člověk pořídí opravdu dobře padnoucí boty, které se pro danou aktivitu a terén hodí, a nepodcení ponožky. Právě to je totiž základ, který mohou podpořit ještě další fígle.
Správná velikost bot
Začíná to tedy už při nákupu. Boty musí sedět a noha v nich nesmí nikde drhnout. Ani trošičku. Pokud se to děje, je nutné zvolit jiné boty.
Před palcem by vždy mělo zůstat trochu místa, ale pata se nesmí při chůzi ani hnout. Najít stabilní pozici nohy uvnitř boty může pomoct případně ještě distanční podložka pod stélku. A hodně udělá také správné šněrování.
Kam v botách kráčíš
To je potřeba si ujasnit jako první. Univerzální boty do všech terénů neexistují a nevhodná konstrukce tě může potrápit stejně jako nevhodná velikost. Jednotlivé kategorie bot se totiž vyrábí v různé tuhosti podešve a také na rozdílném kopytě, které definuje tvar boty – především šířku špičky a výšku nártu a paty.
Vhodný typ bot
Není pár ten, aby se zavděčil terénům všem. Do odlišných terénů se hodí odlišné boty. Jiné si obuješ pro vysokohorský trek s těžkým batohem a jiné třeba na Camino. V těžkých pohorkách, stavěných spíše do chladnějšího počasí a nestabilního terénu, se nohy při letní túře na Sněžku pořádně zapotí a také jejich tuhá konstrukce přinese vyšší tření (a tedy riziko puchýřů).
A funguje to také naopak – i lehké tenisky v těžkém terénu a s těžkým batohem na zádech umí udělat na nohou paseku.
Boty s membránou, nebo bez?
V chladnějším počasí fungují nepromokavé membrány správně. Odvádí pot a udržují nohy suché – právě díky tomu, že pro správný odvod vlhkosti je nutný zřetelný rozdíl mezi teplotou uvnitř a vně bot. V teplém počasí už ale pot tak dobře neodchází, vlhkost se uvnitř bot hromadí a riziko vzniku puchýřů roste.
Fungující ponožky
Nejen funkční. Ale opravdu fungující. Takové, co se v botách jen tak neprošoupou a dají se nosit i několik dnů po sobě bez zápachu a bakterií. To nejlépe zajistí spojení přirozených termoregulačních a antibakteriálních účinků merino vlny s odolnými syntetickými vlákny, která odvádí pot.
A důležité je i polstrování ponožek na těch místech, která jsou k puchýřům a otlakům náchylná. V závislosti na konkrétní aktivitě jde o paty, špičky a kotníky, případně celá chodidla nebo holeně u lyžařských ponožek.
Nepromokavé ponožky
Po hodinách a hodinách ve vlhkém prostředí se vlhkost nakonec i přes všechny membrány může prodrat až k ponožkám. Pak je nutné vlhké ponožky vyměnit. Ale když už jsou boty mokré i uvnitř, klasické ponožky jsou k ničemu – protože hned také navlhnou. Jako záloha jsou tedy nejlepší ponožky nepromokavé.
Bridgedale Storm SockNůžky, tejpky, tyčinky
Na dlouhém treku dostanou nohy nakonec stejně tak zabrat, že možná nepomůžou ani sebelepší boty a ponožky. A pak je potřeba v prevenci ještě trochu přitlačit.
- Ostříhat si nehty na nohou. Pokud jsou nehty dlouhé, mohou se i díky tomu tvořit na prstech puchýře.
- Preventivně přelepit rizikové místo tejpkou. Nebo prodyšnou náplastí, která ochrání kůži před třením v místě, které je k puchýřům náchylné.
- Použít tyčinku proti puchýřům. Také preventivně. Tyčinka vytvoří ochrannou lubrikační bariéru, která opět zabrání tření.
Sucho za každou cenu
V hlubokém sněhu nebo obecně ve vlhkém a deštivém prostředí pomohou jako prevence puchýřů také návleky na boty. Chrání před vnikáním vlhkosti a sněhu do bot shora – a čím méně vlhkosti, tím menší riziko vzniku puchýřů.
Rab Muztag GTX Gaiter
První pomoc: zakročit včas
Včasná reakce je důležitá. Než se puchýř zvětší natolik, že se jeho následné hojení pořádně protáhne. Přičemž nejlepší lékař je samozřejmě klid. Takže pokud není nutné pokračovat v cestě, dej si pauzu a dávej pozor, aby se puchýř neprotrhnul.
Hydrokoloidní náplasti
Pokud ale nezbývá než zase obout pohorky a šlapat dál, jsou zřejmě tím nejlepším řešením hydrokoloidní náplasti. Ty rozloží tlak, který působí na postižené místo, do větší plochy a ochrání puchýř před dalším třením. V náplasti obsažený gel navíc urychlí hojení. A aby náplast fungovala co nejlépe, měla by být větší než zasažené místo. Přičemž platí, že čím dříve se náplast aplikuje, tím rychleji se puchýř zahojí.
Nouzově se dá použít i normální náplast nebo tejpka. To ale pomůže spíše tehdy, dokud je kůže zatím jen zarudlá a ještě se zcela nevytvořil puchýř s tekutinou uvnitř.
Propichovat puchýře?
Jen pokud je to nezbytně nutné – pokud už je puchýř natolik velký a bolestivý, že ani náplast nepomůže. Propíchnutí totiž v konečném důsledku oddaluje hojení (tekutinou uvnitř totiž tělo ránu samo hojí) a přináší riziko infekce.
I proto je nutné použít k propíchnutí jednorázovou sterilní jehlu (stojí pár korun) nebo alespoň jehlu sterilizovanou v alkoholu či ohni, místo poté vydezinfikovat a zakrýt tejpkou nebo náplastí bez polštářku (okraje polštářku totiž představují další potenciální místa pro vznik puchýřů).
Protržený puchýř
Pokud se puchýř v botě protrhne – a tomu už je opravdu dobré předejít –, je potřeba postižené místo nejprve vydezinfikovat nebo alespoň omýt čistou převařenou vodou. Pak je opět vhodné použít hydrokoloidní náplast, která ránu vzduchotěsně uzavře a ochrání ji před vlhkostí a nakonec také infekcí.
A až tak daleko, že se uvnitř puchýře vytvoří hustý, žlutě zbarvený hnis, přidá se otok nebo dokonce horečka či otrava krve, by už to opravdu zajít nemělo. Ale byly takové případy. Tak opatrně.
Boty od rodiny ševců
V Nervesa della Battaglia na severu Itálie se už čtvrtá generace rodiny Zanatta soustředí na to, co umí nejlépe – vyrábí boty pro život v přírodě. Vyber si ty své.
další boty asolo
